Lawyers & Business

Rozhovor v magazínu Lawyers & Business

Tento příspěvek je plným přepisem rozhovoru, který Lubomír Valík (spoluzakladatel společnosti Diverzo) uskutečnil pro listopadové číslo právnického magazínu Lawyers & Business.

Co jsou to kryptoměny a jak se na ně můžeme dívat pohledem české legislativy?

Kryptoměny považuje český zákonodárce za zaměnitelnou, movitou a nehmotnou věc. Budu-li o něco přesnější, tak kryptoměny z právního pohledu vůbec neexistují, jelikož český zákon používá termín virtuální aktiva. Z pohledu podnikání je v tuto chvíli stále velmi jednoduché do odvětví vstoupit, jelikož se jedná o volnou živnost. Konkrétně se toto podnikání nazývá poskytování služeb spojených s virtuálními aktivy a stačí ho ohlásit.

Co se týká například daňové problematiky, tak na tento typ movité věci se bohužel neuplatňují žádné vyjímky v rámci osvobození od daně, proto v případě prodeje kryptoměny nebo dokonce i její výměny za jinou kryptoměnu by mělo být podáno přiznání k dani a to i za předpokladu že si za bitcoiny koupíte třeba i jedinou kávu.

Bitcoin byl uznán za oficiální národní měnu a platidlo ve státě El Salvador.

Zajímavostí ale může být současná situace, kdy Bitcoin byl uznán za oficiální národní měnu a platidlo ve státě El Salvador. Náš daňový řád totiž stanovuje výjimku národním měnám z kurzových zisků. Osobně si ale myslím, že brzy dojde k úpravě legislativy nebo k oficiálnímu vyjádření Finanční správy, která tuto výjimku pro bitcoin vyvrátí, jelikož se u některých investorů bude jednat o značné daňové zvýhodnění.

Jsou investice do kryptoměn regulovány Českou národní bankou?

Zajímavostí je, že se alespoň prozatím nejedná v případě kryptoměn o regulovaná finanční aktiva a Česká národní banka toto nově vznikající odvětví vůbec neřeší. Vyjímkou je samozřejmě situace, kdy jsou kryptoměny spravovány jako kolektivní investice, tedy ve fondu. V takovém případě by se již mělo jednat o regulovaný finanční produkt. V praxi ale ty opravdové, tedy regulované fondy v ČR nevznikají. Neexistuje totiž depozitář, který by s nimi uměl pracovat. 

V tuto chvíli je tedy většina investičních fondů zakládána v zahraničí nebo přes takzvané alternativní fondy Zákona o investičních společnostech dle § 15. Tento typ investice ale již zmíněného depozitáře nevyžaduje a dohled ČNB je u těchto nástrojů velmi omezený. Tím že všechny aktiva drží pouze založené s.r.o., tak se dle mého názoru jedná o velmi rizikovou investici, a to nejen z pohledu tržních rizik, ale také s vysokým rizikem zpronevěry. 

Vzpomeňme na nedávné ponzi schémata například Growing Way pana Janaty, které bylo realizováno právě přes tento pochybný typ investičního nástroje.

Jak je to s kryptoměnami ve chvíli, kdy se jejich majitel ocitne v insolvenci nebo v exekuci? Je už to vůbec legislativně vyřešené?

Jelikož se jedná o movitou věc zpravidla v osobním vlastnictví, tak z pohledu výkladu zákona se jedná o standardní proces. Zajímavější je ale podívat se na samotnou praxi. Na insolvenční právo sice nejsem expert, ale z povahy samotných kryptoměn je jejich vlastnictví v některých případech velmi těžké prokázat, především pokud je investor nakoupil na zahraničních burzách, což bývá dost běžné. Insolvenční správce má tedy velmi omezené možnosti, jak takové vlastnictví zjistit. Pokud by se ale o samotném vlastnictví dozvěděl, ještě to neznamená že bude takovou pohledávku schopný zajistit. Jsou-li totiž kryptoměny na burze musí být insolvenční správce schopný se zahraniční entitou uplatnit své nároky na majetk. Navíc jak již víme, tak ve většině zemí se jedná o volné podnikání s nižšími nároky na vnitřní postupy směnárny a tedy i kompetentní zaměstnance.

Navíc poměrně velká část investorů své kryptoměny z burz vybírá do takzvaných hardwarových peněženek, kdy se stávají jejími přímými vlastníky bez depozitářů a regulovaných protistran. Pokud by bylo takové zařízení insolvenčním správcem nalezeno není vůbec jisté, že mu dlužník poskytne hesla, aby do peněženky mohl správce vstoupit a zjistit množství vlastněného majetku. V některých případech dokonce není nutné ani hardwarovou peněženku vlastnit, jelikož je možné si přístupové kódy k peněžence zapamatovat ve formě 12 po sobě jdoucích anglických slovíček. V takovém případě se tedy jedná o tzv. brain wallet, kterou je téměř nemožné dohledat.

Máme už z České republiky nějaké konkrétní příklady takovýchto řízení?

Bohužel v rámci insolvenčních řízení o žádných konkrétních případech nevím, jelikož je příliš nesleduji. Co ale myslím stojí za zmínku v rámci tématu zabavených kryptoměn je postoj českého státu, který v dubnu tohoto roku prodával bitcoiny zabavené v rámci trestné činnosti. Státní úředníci se rozhodli, že bitcoiny budou dražit v aukci do které se může přihlásit veřejnost po složení zálohy 30 000 Kč, což je u veřejně obchodovatelného aktiva, které je možné prodat i koupit kdykoliv na jedné z mnoha celosvětových nebo i českých burz s velmi nízkými přirážkami trochu úsměvný přístup.

Pokud jde o dluhy, jejich řešení a kryptoměny, existují v této souvislosti určitá bílá místa, která podle vás nejsou dostatečně vyřešena? Jak byste je navrhoval řešit? Jak je to třeba jinde ve světě?

V rámci tradičního finančního světa mě nenapadá žádné efektivnější řešení práce s dluhy a kryptoměnami, ale může být zajímavé inspirovat se vymahatelností závazků ve světě decentralizovaných financí, tedy tzv. DeFi, které existují právě v odvětví kryptoaktiv. 

Dnes již totiž můžeme kromě investování do samotných tokenů také využívat služeb dApps, tedy decentralizovaných aplikací postavených přímo na protokolu bez nutnosti jejich správy finančními institucemi.

Jde o alternativní finanční systém, který se rozmohl především na druhé největší kryptoměnové síti Ethereum. Dnes již totiž můžeme kromě investování do samotných tokenů také využívat služeb dApps, tedy decentralizovaných aplikacích postavených přímo na protokolu bez nutnosti jejich správy finančními institucemi. Většina těchto aplikací se zaměřuje právě na finanční služby. Jako příklad uveďme již zmíněné půjčování peněz. 

Vlastním-li nějakou z kryptoměn a potřebuji si půjčit další kryptopeníze, mohu tak udělat v jedné z mnoha dApps a to tak, že zde uzamknu svoji kryptoměnu jako kolaterál na základě kterého si mohu půjčit další kryptoměny se kterými mohu volně nakládat. Nejčastěji se tento druh půjčky používá pro účely pákového obchodování, jelikož v době výpůjčky vlastním jak své, tak i cizí kryptoměny. Obchodníci totiž očekávají že se jejich spekulativní aktiva v době půjčky pozitivně zhodnotí a tím vydělají větší zisk, než kdyby držely pouze své kryptoměny. 

Jelikož je ale DeFi anonymní prostředí tak je nutné, aby systém fungoval bez nutnosti důvěry mezi jeho účastníky a tedy aby i věřitel měl jistotu, že mu dlužník kryptoměny vrátí v plné výši i pokud by ceny kryptoměn šly zrovna dolů. Toho je dosaženo zamknutým kolaterálem v protokolu, který musí být vždy větší než je výše samotné půjčky. Dojde-li ke snížení zamknuté zástavy na hodnotu půjčky, tak systém automaticky zastavené kryptoměny odprodá a vyplatí věřitele. V tomto systému tedy zpravidla k nedobytným pohledávkám vůbec nedochází.

Co bude podle vás nutné v souvislosti s kryptoměnami do budoucna právním pohledem ještě řešit?

Již vidíme, že vzniká regulace, která bude mít globální charakter. Půjde o jakýsi mezinárodní regulatorní rámec a to z toho důvodu, že by jinak u poskytovatelů služeb z tohoto odvětví docházelo k takzvané regulatorní arbitráži. Máte-li totiž podnikání založené na aktivech, které ze své podstaty vyžadují k provozu pouze internet a neznají hranic, je pro podnikatele jednodušší přemísťovat svoje usídlení dle aktuálních legislativních podmínek.

K této globální iniciativě nyní dochází především v USA a vypadá to, že jako jedna z prvních se bude chtít přidat i Evropská unie.

V Diverzo Academi s věnujeme vzdělání lidí, kteří se chtějí odvětví kryptoměn odborně věnovat.

Co v souvislosti s kryptoměnami řešíte vy osobně nejvíce?

V současné době často řeším vzdělávání lidí, kteří se chtějí tomuto nově vznikajícímu odvětví věnovat profesně. Typově se tato činnost hodí především pro typ lidí, kterým říkáme důvěrníci. Je to tím, že kryptoměny jsou díky své schopnosti zůstat poměrně diskrétní vhodné pro lidí, kteří dokážou vzbudit u svých klientů důvěru. Zpravidla může jít o právníky, notáře, finanční a podnikatelské poradce.

Právníkům, notářům finančním i podnikatelským poradcům doporučujeme službu Divex, díky které mohou zprotředkovat svým klientům nákup kryptoměn.

Pro tento typ odborníků nyní také dokončujeme vývoj specializované směnárny Divex, která bude pomáhat důvěrníkům s nákupem a prodejem bitcoinu a etherea pro jejich klienty. Tento produkt vytváříme ve spolupráci se Simplecoinem, což je největší česká směnárna kryptoměn která má se směnami zkušenosti od roku 2013 a bude zajišťovat samotný provoz.

Co byste poradil případným investorům do kryptoměn teď, na podzim 2021?

Trh nyní očekává další výrazný růst kryptoměn, tak bych případným investorům, kteří zvažují nákup doporučil držet především Bitcoin, jelikož se jedná o jedinou opravdu decentralizovanou kryptoměnu, u které již máme alespoň nějaká historická data. Ta nám ukazují že Bitcoin dokáže projít i případným medvědím trhem, který dříve nebo později znovu přijde. Záporné výnosy při špatném načasování trvaly až 3 roky a schopnost toto období přežít je pro většinu ostatních kryptoměn velmi nízké. Investice do altcoinů mohou tedy s poměrně vysokou pravděpodobností skončit i trvalou ztrátou aktiv.

Rozhovor vyšel v listopadovém čísle magazínu Lawyers & Business.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *